Víte, že?

V Pionýru každoročně proběhne přes 400 táborů pro přibližně 20 000 účastníků.

Plánování

Naplánovaná činnost má řadu výhod. Například nám dovoluje stanovit rizika, pomáhá větší pestrosti aktivit, usnadňuje dlouhodobé zapojení dobrovolníků. Bez plánu také není možné činnost rozumně financovat (například při výletu do muzea musíme přece znát cenu dopravy a vstupného, vědět, kolik nám přispěje PS a kolik musíme vybrat od dětí).

K dlouhodobému oddílovému plánování slouží roční plán činnosti (využít je možné výchovné programy, celoroční plán v Mozaice, vydané etapovky). Ačkoli jeho základem jsou schůzky, obsahuje i akce (jednodenní, vícedenní, otevřené, zimní tábory…), jejichž plán můžeme zpracovat ve formě programově-organizačního zajištění. Nejdéle se s ohledem na svou délku a náročnost plánují letní tábory. Při jejich přípravě si nezapomeňte přichystat i informace pro Schvalovací list.

Mnoho rad pro plánování obsahují i vzdělávací materiály.

Co se s plány děje dál?

Zpracované plány schvaluje vedení PS. Schválením se pionýrské skupiny (a další pobočné spolky) stávají pořadateli akcí. Na ně se pak se vztahuje i pojištění. Roční plány činnosti pak slouží ke stanovení rozpočtu pionýrské skupiny či jako podklad k žádosti o granty či dotace z veřejných zdrojů.

 

Přestože praxe na pionýrských skupinách může být různorodá, vyplatí se na plánování nezapomínat. Třeba už jen proto, abychom se vyhnuli nepříjemným překvapením (například, že úraz se přihodil na táborové brigádě, která ale proběhla mimo schválené akce pionýrské skupiny, a tak se na poškozeného nevztahuje pojištění).

 

Když už jsme si řekli, jak důležité je plánování, nezapomínejme, že naplánované aktivity je potřeba také vyhodnocovat.