Víte, že?

Podle respondentů v projektu Umačkáni dětmi musí být dobrovolník pracující s dětmi především hodný, trpělivý a přátelský.

Práce a odpočinek

Má – li to ve vaší Oáze fungovat, nestačí je potřeba zajistit zamyslet se trochu i nad časem, který jí můžeme věnovat. Možná se vám bude zdát, že se jedná o zdánlivou zbytečnost – ale pořádek dělá přátele. Zejména jde-li o čas, který hodlají strávit spolu. Říká se, že přesnost je výsadou králů. A věřte nebo ne, nespolehlivost a nedochvilnost už dokázala zbourat tolik přátelsky ustavených vtahů. 
Budete-li navíc chtít třeba připravit akci pro děti, které vás nenavštěvují, budete se muset jeden na druhého spolehnout. Zkuste si proto vyšetřit chvilku a věnujte se otázce času…

Orloj mého dne 
Orloj má jednu zvláštnost. Malá ručička jej oběhne za 24 hodin. Vytvořme si proto takový orloj našeho běžného dne. Nakresleme si ciferník, který bude obsahovat 24 hodin. Do něj zaznačíme dobu, kdy spíme, kdy jsme ve škole, kdy se učíme, kdy chodíme do kroužků apod. Pak si můžeme o svých orlojích chvíli povídat. Co zjistíme?

  • Jakou dobu věnujeme spánku? Je tato doba dostatečná? Co způsobuje nedostatek spánku?
  • Věnujeme dostatek času přípravě do školy? Je to čas, který je z hlediska denního rytmu vhodný? Kdy má člověk maximum a kdy minimum své duševní výkonnosti? Střídají se časy školy a příprava do školy správně s časem určeným k odpočinku?
  • Co děláme po zbytek dne? Je opravdu času nedostatek, nebo se jedná jen o nastavení priorit – co je pro mě důležité a co ne?

Podobný časový rozpis si můžeme vytvořit pro týden, nebo se můžeme začít zabývat akčními plány na jednotlivé dny v týdnu. Odkázat se můžeme např. na aktivitu popsanou v knize Učit se být (autor Josef Valenta), kterou najdete např. v květnové Mozaice.

Akční plán 
Zaměřeno na redukci časových stresů plánováním 
Na týden, na tři dny můžeme zpracovat plán, který nám dává určitý přehled o tom, co budeme dělat – to může pomoci redukovat či odstraňovat některé stresy. Pro akční plánování můžeme vyjít například z toho, že si stanovíme tři kritéria pro posouzení činnosti.

  • co rozhodně musím udělat (když to neudělám, způsobím sobě či jiným malér)=MU
  • co mám či měl bych udělat (nejde až tak o průšvih, ale bylo by to dobré …)=MA
  • co nemusím ani nemám, ale chci sám od sebe a mohu to udělat=MO 

Na list papíru pod napsané MU, MA, MO si pak lze vytvořit ve sloupcích seznamy všech činnosti, které pro příští časové období připadnou v úvahu. Pak je užitečné věnovat se jednotlivým činnostem a posoudit jejich závažnost, tedy i vytvořit hierarchii u MU, MA i MO (třeba jim můžeme přiřadit čísla podle důležitosti). U nejdůležitějších činnost ve sloupcích pak zvážíme čas a míru náročnosti a podle toho můžeme vytvořit denní či týdenní formulář – tedy soupis toho, co, v jakém pořadí a v jakém čase udělám zítra resp. v pondělí, úterý atd.
Reflexe: Působí mi časové problémy stres, pokud ano, jak to mění mé chování a prožívání. jak pracuji s časem, stíhám – nestíhám, co z toho vyplývá, jak si organizuji práci, jak se mi tvořil plán, podle čeho jsem posuzoval jednotlivé činnosti? atd….