Osvědčilo se nám

Pokud máte přebrané korálky, je lepší je skladovat v zipových pytlíkách, kolem krásné a praktické krabičky se vejde jen málo dětí.

Více...

Nejlepší hry

  1. Pejskové do boudiček
         
  2. Pane za mnou, pane proti mně
         
  3. Filmové ateliéry
         
  4. Hvězdná mapa
         
  5. Itinerář cesty
         

Sovík a emoce

Čas přípravy
1 hodina
Čas realizace
1 hodina
Místo
místnost, klubovna
Roční období
celý rok
Počet účastníků
od 2
Hodnocení
     
Autor
Pionýr
Stav
Publikována
Vytvořeno
27. 8. 2014
Upraveno
27. 3. 2015
Klíčová slova
emoce, pocity, pantomima, C5, Člověk a společnost, Sovík, Mláďátka a Zvířátka
Věková kategorie
7 let
Typ aktivity
Poznávací
Oddílová schůzka
Náročnost na materiál
Malá
Výchovný program
Mláďátka a Zvířátka
Pracovní listy
Ano
Klíčové kompetence
Kompetence k učení
Kompetence ke komunikaci

Cíle

Rozvoj těchto kompetencí: k učení, ke komunikaci.
Konkrétní cíl: Vytváří si povědomí o emocích, pocitech. Zkouší předvést emoce a rozpoznat pocity druhého.

Motivace

Děti od školního věku začínají navazovat kamarádské vztahy. K tomu je třeba naučit se sdílet štěstí i neúspěchy s kamarády. Pokud se to dětem povede, mohou být jeden druhému opravdovou oporou.

Potřeby

Pastelky (více barev než jen základní sada), nůžky.

K tomuto metodickému listu je pracovní list C5A.

Provedení

Převyprávějte dětem úvodní příběh. Zeptejte se jich, zda by uměly jako sovík poznat, když je někdo smutný nebo veselý. Popovídejte si o tom, že člověk může „mluvit“ i beze slov. Mluví za něj jeho tělo. Výraz v obličeji nebo třeba pohyby rukou.
Řekněte dětem, ať si teď vyzkoušejí tvářit se vesele, potom zkuste smutný výraz obličeje, vztek a zvolte další emoce podle toho, jak jste si je předem odzkoušeli třeba před zrcadlem.
Rozdejte dětem pracovní list – Emoce.
Pracovní list – emoce Úkoly:
1. Domaluj úsměv veselému obličeji a vybarvi jej veselými barvami (každé dítě může za veselou/ smutnou barvu považovat jinou).

2. Druhý obličej namaluj smutný a vybarvi jej smutnými barvami.

3. Popovídejte si o výrazech obličejů, které jsou namalované v hlavní části pracovního listu (POZOR! Některé výrazy v obličeji nejsou jednoznačné – mohou vyjadřovat různé emoce – pokuste se s dětmi je odhalit).

4. Řekněte dětem, ať označí ty obličeje, o kterých si myslí, že už je u nich někdo mohl vidět.

Pantomima emocí
Sedněte si s dětmi do kruhu. Každé dítě si vybere jednu kartičku s emocí (je možné použít kartičky z pracovního listu a další si domalovat, případně na ně napsat text a ten potom dětem přečíst), kterou pak musí beze slov předvést ostatním, a ti hádají, co předvádí. Kdo správně uhodl, pokračuje v předvádění. Dbáme na to, aby se všechny děti prostřídaly.
ANO – NE
Rozdělte děti do dvojic. Nechte je, ať si vylosují ve dvojici, zda budou říkat ANO, nebo NE. Řekněte jim, ať se postaví naproti sobě a napřed potichu začnou střídavě říkat vybrané slovo. Postupně se mají střídat rychleji a být hlasitější. Na signál vedoucího všichni najednou přestanou. Je vhodnější dětem na začátku hry předvést, co po nich chceme.
Tuto hru můžeme obměnit tak, že děti mluví zhruba středně hlasitě a vedoucí jim říká, jakým způsobem mají slova vyslovovat (např. nazlobeně, unaveně, vesele, smutně,…).

Dále je možné si společně zahrát hru Autobus: Vedoucí, instruktor nebo nejstarší dítě představuje řidiče autobusu (točí volantem, zastavuje, otevírá dveře). Děti stojí v řadě a vždy jeden nastoupí do autobusu s nějakou emocí, kterou se snaží co nejvěrněji ztvárnit (mimikou, gestikulací, zvuky). Tuto emoci okamžitě předvádí celé osazenstvo autobusu včetně řidiče.

Nebo hru Emoční štafeta:
Ve skupinkách musejí děti štafetově co nejrychleji sesbírat obrázky „smajlíků“ rozházených v prostoru (až do vybrání všech obrázků – za každý obdrží družstvo 1 bod, pokud získají 2 shodné – 1 bod navíc).
Tato aktivita přibližuje Ideály Pionýra: Poznání a Přátelství.

Pozor na

Nadměrný hluk při hře ANO – NE.
Pokud necháme děti rozstřihat kartičky – pozor při práci s nůžkami. Děti musí při střihání sedět a být v klidu. Věnovat více pozornosti hyperaktivním dětem.

Nabídková legenda

Sovík seděl na větvi stromu, kde bydlel, a rozhlížel se po okolí. Najednou zahlédl mravenečka. Co to? Mraveneček je nějaký jiný, vůbec se neusmívá. „Copak je, mravenečku?“ zeptal se sovík. Ále z našeho mraveniště se ztratil ještě menší mraveneček, než jsem já, a nikdo neví, kde ho hledat. Povídá nešťastně mraveneček …… . Sovíkovi je kamaráda líto a tak mu povídá, počkej, já se rozhlédnu okolo, třeba ho z té výšky lépe uvidím. Sovík kouká, hlavou otáčí kolem dokola a najednou ho uviděl. Malinkatý mraveneček sedí pod jahodou a pláče. Sovík poradil svému kamarádovi, kde malého mravenečka hledat, a ten se za ním radostně rozběhl.
Sovík se zase vrátil na svoji větev a spokojeně pozoruje dál své okolí. Je rád, že mohl někomu pomoci a smutek změnit v radost.

Přístup k dětem se specifickými vlastnostmi

Dbejte na to, aby neklidné děti dodržovaly pravidla chování a při hrách nevyrušovaly hlukem atd. (v případě nutnosti trestejte vlídně a krátkodobě!).
Pořádně si ověřte, jestli dítě ví, co má za úkol v pracovním listu – buďte trpěliví a znovu se ptejte, jaké barvy jsou pro jedince veselé a jaké smutné.
Hry na emoce nejsou vhodné pro děti s autismem či jiným mentálním postižením!!!

Galerie

C5-Sovik-a-emoce-2-u.jpgC5-Sovik-a-emoce-u.jpgC5-Sovik-a-emoce-3-u.jpg