Víte, že?

Pionýr je jedním ze zakládajících členů České rady dětí a mládeže, která je dnes uznávanou reprezentací dětí a mládeže.

Stanovy Pionýra (1968)

1968
Stanovy Pionýra
přijaté na konferenci pionýrských pracovníků z českých zemí  Seč, 22. června 1968
 
§ 1. Název organizace:

Pionýr

§ 2. Vymezení a účel:

Pionýr je dobrovolným sdružením dětí, mládeže a dospělých. Prosazuje všestranné zájmy mladé generace. Ideově se hlásí k vytyčenému programu socialistické vlasti. Společné cíle pojí Pionýra především s bratrskou Pionýrskou organizací Slovenska, se kterou vytváří federativní organizaci. Pionýrskými ideály a pionýrskými činy podporuje pokrokové cíle KSČ, národní fronty a  socialistického státu. Pionýr je rovnoprávným partnerem všech společenských organizací.

 

§ 3. Působnost:

Organizace rozvíjí svoji činnost na území Čech, Moravy a Slezska. V rámci Pionýra mohou samosprávně rozvíjet činnost národní i národnostní celky, žijící na území jeho působnosti.                  

 

§ 4. Oslovování:

Pionýrští pracovníci starší 15 let se oslovují ve vzájemném styku soudruhu, soudružko.

 

§ 5. Prostředky:

Pionýr dosahuje svého účelu:

  1. Vytyčováním mravních hodnot, vtělených do pionýrských zákonů, povinností a práv pionýrů a pionýrských pracovníků, uplatňováním požadavků na členy organizace.
  2. Vytvářením základních kolektivů, pracujících za vedení dospělých členů.
  3. Činnosti dle programu, jehož základ tvoří povinné zkoušky členů. Doplňují je Plameny a Cesty, odborné odznaky a jiné požadavky, pro které se kolektiv rozhodl.
  4. Získáváním, vytvářením a využíváním hmotných a informačních prostředků organizace.

 

§ 6. Členství

Je řádné a čestné

  1. Řádné členství dětí a mládeže je od 8 do 18 let. Chlapec nebo děvče se může stát členem po splnění základních povinností, po složení slibu a splnění příslušných zkoušek. Řádné členství vzniká na základě dobrovolného rozhodnutí o  přijetí v základním kolektivu nebo v některé radě Pionýra. Zaniká vystoupením, které člen oznámí základnímu kolektivu. Pro neplnění členských povinností může být člen vyškrtnut rozhodnutím kolektivu, který jej přijal. Při vyloučení člena pro vědomé poškozování zájmů organizace, pro porušování trestních předpisů ČSSR, pro soustavné neplnění pionýrských povinností; po vyloučení musí dosavadní člen odevzdat svůj průkaz základnímu kolektivu nebo radě příslušného stupně. o vyloučení rozhoduje dvoutřetinovou většinou ten orgán Pionýra, který členství potvrdil. Podle věku se řádní členové dělí na:
    • mladší pionýry (od 8 do 12 let)
    • starší pionýry (od 12 do 15 let)
    • členy (od 15 do 18 let) bez zvláštního označení
    • na pionýrské vedoucí a pionýrské pracovníky od 18 let výše.
    • Za nedílnou součást organizace považujeme děti do 8 let, připravující se v oddílech jisker ke vstupu do Pionýra
  1. Čestným členem se stává ten, jehož ústřední rada jmenuje čestným členem na návrh kterékoliv složky organizace.

 

§ 7. Práva a povinnosti členů:
    1. Práva a povinnosti pionýrů: vybrat si svůj základní kolektiv, nosit pionýrský kroj a příslušná označení, vyznamenání a rudý šátek. Zúčastnit se činnosti organizace, podílet se na rozhodování o činnosti a majetku základního kolektivu, spolurozhodovat o přijímání nových členů. Využívat výhod poskytovaných organizací. Odvolat se proti rozhodnutím týkajících se jeho členství k orgánům Pionýra. Vystoupit z organizace, volit a být volen.

Pionýr je povinen plnit svůj slib a pionýrské zákony, účastnit se činností základního kolektivu, plnit požadavky jím stanovené. Pionýr plní povinné zkoušky a v pravidelných lhůtách se hlásí k registraci. Pionýr je povinen hmotně podporovat organizaci.

  1. Práva a povinnosti pionýrských pracovníků:
    Podílet se na rozhodování o organizaci, na výběru jejích představitelů a účastnit se činnosti organizace. Nosit kroj a  označení pionýrského pracovníka, nosit vyznamenání a rudý šátek a  vystupovat takto před pionýry a veřejností. Ve funkci vedoucího pionýrů rozhodovat s konečnou platností o činnosti kolektivu, který vede. Podílet se na výhodách poskytovaných organizací členům, volit a být volen, obracet se s odvoláním a stížnostmi ke všem orgánům a  konferencím. Být přítomen při jednání pionýrských orgánů týkajících se jeho osoby, návrhů a stížností.
     
    Pionýrští pracovníci jsou povinni aktivně uskutečňovat program Pionýra, pracovat v pionýrských radách a orgánech, pracovat se základním kolektivem pionýrů. Hmotně podporovat organizaci, zvyšovat svoji kvalifikaci pionýrského pracovníka nebo vedoucího, podávat o  své práci požadované důkazy.

 

§ 8. Pionýrské sliby, zákony, symboly:
Slib dítěte vstupujícího mezi mladší pionýry se provádí na shromáždění oddílu, po splnění důkazu připravenosti.
Vedoucí oddílu se táže: „Chceš být pionýrem?“
Uchazeč odpovídá: „Ano.“
Vedoucí: „Slibuješ zachovávat zákony pionýrů?“
Uchazeč odpovídá: „Slibuji!“
Vedoucí: „Náš oddíl tě přijímá do Pionýra!“

Slib starších pionýrů zní:
„Chci se stát dobrým člověkem, členem svého oddílu (družiny). Slibuji na svou čest a svědomí, že budu žít jak dovedu nejlépe podle pionýrských zákonů.“

Členové od 15 do 18 let vstupující do Pionýra zvláštní slib neskládají.

Zákony mladších pionýrů:

  1. Mám rád svůj domov.
  2. Jsem zvídavý.
  3. Mluvím pravdu.
  4. Nebojím se.
  5. Jsem dobrým kamarádem.
 
Zákony starších pionýrů:
  1. Pionýr miluje svou vlast a  dokazuje to činy.
  2. Je dobrým kamarádem a umí se podřídit rozhodnutí kolektivu.
  3. Pomáhá mladším a slabším a chrání ty, kterým se ubližuje.
  4. Je slušný ke starší m a váží si jich.
  5. Je čestný, co slíbí, to splní.
  6. Váží si práce své i jiných a  chrání společný majetek.
  7. Je odvážný a vytrvalý, je spravedlivý a bojuje za pravdu.
  8. Poznává a chrání přírodu.
  9. Je přítelem dětí na celém světě.
  10. Chrání čest svého oddílu a  organizace.

Slib pionýrských pracovníků zní:
„Přijímám povinnosti pionýrského pracovníka, slibuji, že budu pracovat v duchu idejí a zákonů Pionýra. Jsem si vědom odpovědnosti za svěřené úkoly a slibuji, že práci bezdůvodně neopustím.“                  

Pionýrské symboly jsou:
Znak, rudé prapory, pozdrav a heslo. Oddíl si může zvolit libovolný tvar praporku s rozměry nepřesahujícími 50 x 35 cm, s libovolnou barvou a  označení oddílu, které nesmí být v rozporu s ideami Pionýra. Prapory organizací Pionýra jsou rudé. Rudá barva vyjadřuje sepětí organizace s ideami dělnického revolučního hnutí. Pozdrav pionýrů, heslo a znak bude používat Pionýr až do celostátní konference podle úpravy schv. plénem ÚR PO ze dne 4.- 7. 4. 68.

 

§ 9. Místní články výstavby
  1. Pionýři se sdružují v základních kolektivech s názvem pionýrský oddíl, který si doplňují vlastním jménem nebo číslem přijatým členy tohoto kolektivu. Oddíl se může členit do družin. Vzniká dobrovolným sdružením nejméně 7 pionýrů pod vedením vedoucího – pionýrského pracovníka. Oddíl vznikne potvrzením a soupisem (registrováním pionýrskou skupinou, případně okresní radou). V čele oddílu je oddílový vedoucí, který se při vedení oddílu opírá o pionýrský aktiv. Názvy funkcionářů, rozdělení funkcí a způsob výběru aktivu je v pravomoci shromáždění oddílu. Oddíl se pravidelně schází, má vlastní program činnosti a požadavky na své členy. Základní kolektiv, který nevede pionýrský pracovník, ale pionýr (mladší 18 let) je samostatná družina. Za jeí činnost odpovídá vedoucí pionýrské skupiny, u které se samostatná družina registrovala. Oddíl má právní subjektivitu.
  2. Pionýrské oddíly a samostatné družiny tvoří pionýrskou skupinu. Skupina může vzniknout v obci, při škole, při závodu, při zařízení, při domu pionýrů a mládeže apod., všude, kde jsou k tomu podmínky. Ustavení skupiny potvrzuje na žádost o  registrování, kterou podaly nejméně 3 oddíly, okresní rada Pionýra. Skupina má právní subjektivitu, koordinuje činnost oddílů, provádí jejich registraci, zastupuje organizaci Pionýra v místě a vytváří podmínky pro vznik a činnost oddílů a samostatných družin. Vedoucí jednotlivých oddílů tvoří kolektiv vedoucích, který je řídícím orgánem skupiny a nositelem právní subjektivity. V čele kolektivu vedoucích je skupinový vedoucí. Může být uvolněným pracovníkem na návrh skupiny, který byl schválen okresní radou Pionýra. Pracovní poměr skupinového vedoucího se zakládá smlouvou mezi ním a Českou radou Pionýra. Tvoření dalších orgánů složených z pionýrů a  pionýrských pracovníků (členů) je v pravomoci kolektivu vedoucích.

 

§ 10. Organizace okresní
  1. Nejvyšším orgánem Pionýra na území okresů je výroční shromáždění pionýrských pracovníků a vedoucích. Shromáždění volí okresní radu Pionýra, revizní a kontrolní komisi. Posuzuje stav okresní organizace a činnost okresní rady a revizní a  kontrolní komise, jedná a usnáší se o podaných návrzích, volí delegáty na národní případně celostátní konferenci pionýrské organizace. Shromáždění svolává okresní rada po provedené registraci pionýrských oddílů a skupin v podzimním období.
  2. Okresní rada Pionýra zastupuje zájmy oddílů a skupin v období mezi výročními shromážděními, vyřizuje jejich společné záležitosti, kontroluje a hodnotí jejich činnost, rozhoduje o registrování, doporučuje ústřední radě zakládání a  zrušení pracovního poměru uvolněných pracovníků okresní organizace. Rada se schází pravidelně a podle potřeby, svolává ji předseda, kterého si rada spolu s dalšími funkcionáři volí ze svého středu.

 

§ 11. Organizace krajská

Na území politických krajů, kde byly krajskými konferencemi pionýrských pracovníků v roce 1968 zvoleny krajské pionýrské rady, plní tyto rady kontrolní a  metodickou funkci podle doporučení ústředních orgánů Pionýra. Konference doporučuje, aby federální orgán měl charakter reprezentační, koordinační, koncepční a řídící v oblasti vymezených pravomocí.

 

§ 12. Ústřední orgány:
  1. Nejvyšším orgánem Pionýra na území Čech, Moravy a Slezska je konference delegátů okresních organizací. Schází se jednou za dva roky, případně na základě požadavků schválených nejméně jednou třetinou výročních shromáždění okresních organizací i v jiných obdobích. Tuto konferenci svolává ústřední rada Pionýra oznámením zveřejněným nejméně 6 týdnů před dnem zahájení konference. Konferenci přísluší: Posuzovat zprávu o  činnosti organizace, usnášet se o správě majetku a o členských příspěvcích, volit Českou národní radu a revizní a kontrolní komisi, měnit a doplňovat Stanovy Pionýra, rozhodovat o programu organizace, o kroji a označení pionýrů, rozhodovat o vztazích k dětským a  mládežnickým organizacím s celostátní působností i o podmínkách účasti organizace ve federacích.
  2. Česká rada Pionýra reprezentuje organizaci mezi konferencemi, zřizuje a řídí výkonné orgány a  komise. Má právní subjektivitu, zakládá pracovní smlouvy s uvolněnými pracovníky, spravuje majetek a prostředky organizace. Přiznává právní subjektivitu i dalším org. službám. Jménem organizace se zavazuje a zmocňuje v tomto směru další orgány a  organizace Pionýra. Upravuje vztah jisker a jejich práva a  povinnosti k organizaci. Česká rada se schází nejméně 4 x do roka, řídí ji předseda, kterého si volí ze svého středu. Rada zřizuje z uvolněných pracovníků Ústředí Pionýra jako výkonný aparát k řízení a správě organizace.
  3. Ústřední revizní a kontrolní komise: je volena konferencí, provádí kontrolu hospodaření, revize. Kontroluje plnění stanov organizace, projednává stížnosti členů a  organizací Pionýra a podává České radě návrhy na zlepšení stavu Pionýra.

 

§ 13. Pravidla jednání:

Veškerá usnesení a volby v Pionýru nabývají platnosti, jestliže se pro ně vysloví nadpoloviční většina členů – delegátů orgánů, konference, výročního shromáždění nebo základního kolektivu.                     

 

§ 14.

Jmění Pionýra vzniká z výtěžků činnosti organizace, z členských příspěvků, z darů jednotlivců a institucí, ze státních subvencí a je ve společném socialistickém vlastnictví celé organizace. Zásady hospodaření jednotlivých org. útvarů a vymezení majetku, který spravují, stanoví směrnice o hospodaření, vydané ČR Pionýra.

 

Tyto stanovy přijala I. řádná ustavující národní konference Pionýra dne 22. 6. 1968 v Seči u Chrudimi.