Participation Island 2018 - mezinárodní tábor ve Finsku

Na přelomu letošního července a srpna jsme se vydali na vůbec první mezinárodní tábor v historii naší skupiny, Participation island na ostrově Bengtsår, který pořádala finská organizace Nuoret Kotkat. Kromě nás se tábora účastnily organizace z Rakouska, Německa, Norska, Velké Británie, Španělska (respektive Katalánska) a již zmíněného Finska. Celý tábor zastřešovala organizace IFM-SEI.

Obrazek

Naše cesta začala na nádraží v Čáslavi, vlakem jsme se přesunuli do Prahy a následně na letiště. Někteří z nás letěli poprvé, ale i přes hodinové zpoždění jsme si let užili. Odpoledne jsme dorazili na helsinské letiště Vantaa, kde nás překvapila vysoká teplota, která se velmi podobala té v 1300 km vzdálené Praze. Po krátkém čekání si nás již převzali pořadatelé, nastoupili jsme do autobusu a vyrazili na jihozápad. Po hodinové cestě jsme přijeli k molu, kde už na nás čekala loď, a před námi bylo posledních 10 minut cesty.

Když jsme vystoupili z lodě, ihned jsme spěchali na úvodní ceremoniál, na kterém jsme se dozvěděli něco o Finsku, jeho kultuře a hlavním poslání tábora > vytváření trvalých přátelství a tolerance odlišností. Potom jsme došli do vesnice a konečně jsme se mohli ubytovat ve stanech pro 3 až 11 lidí.

Účastníci tábora byli rozděleni do čtyř barevně odlišených vesnic, v nichž se nacházela vždy dřevěná jídelna a latríny. My jsme obývali žlutou vesnici. Po celý pobyt jsme nosili náramek v odpovídající barvě a navíc jsme dostali žluté tričko, na které jsme měli za úkol nashromáždit podpisy všech obyvatel naší vesnice. Ostatní vesnice se nacházely nedaleko od nás také na pobřeží. Dále na ostrově byly dvě sauny se sprchami. Mezi oblíbená místa k návštěvě také patřila pláž se šlapadly a kánoemi. Srdcem celého tábora byla centrální oblast, kde probíhal odpolední program. Zde jsme si mohli koupit drobné suvenýry a také nějaké občerstvení, oblíbili jsme si především čokoládovo-nugátovo-mandlovou tyčinku Tupla maxi.

Denní režim byl zcela odlišný od toho, jenž známe z našeho tábora. Každý den po snídani následoval tzv. morning circle, shromáždění celé vesnice. Zde jsme se dozvěděli, co můžeme daný den dělat, a poté vždy následovala nějaká aktivita, např. první den byla založená na tom, abychom se poznali a seznámili. Na zbytek tábora již byly náhodně určené multikulturní skupiny, které kolo štěstí každý den předurčilo buď na pomoc s jednotlivými chody jídla, nebo s úklidem toalet. Po obědě probíhal centrální program, ten trval od 13:00 a někdy až do půlnoci, obvykle však většina workshopů končila před večerní svačinou, která se podávala v 20:00. Ve večerních hodinách se zde ale ukazovala letní výhoda všech severských zemí, polární den, díky tomu zde absolutní tma nenastala a sportovní aktivity bylo možné provádět až do půlnoci. I proto jsme chodili spát v pozdních hodinách.

Teď něco k samotnému programu, který byl velmi různorodý a jehož hlavním tématem byla participace/účast/zapojení. Také proto se každý večer scházel parlament složený z různě starých zástupců z každé vesnice. Odpoledne a večer jsme mohli navštěvovat nejrůznější aktivity. My jsme se zúčastnili například skupinové výroby ovocného salátu, karaoke soutěže, pletení náramků přátelství, typicky finského šplhání po přepravkách, veslování na pramici a seminářů na téma pohlaví, dospívání a osobnosti. V polovině tábora se konal Mezinárodní veletrh, kterého mohly veškeré přítomné organizace využít ke své prezentaci. Při této příležitosti se na tábor přijela podívat bývalá finská prezidentka Tarja Halonen, která se zapojila do otevřené diskuze na téma vedení země, demokracie a tak podobně. Poslední den se událo fotbalové klání mezi všemi vesnicemi a náš tým se probojoval na první místo. Ti, kteří nezastupovali svou vesnici, se mezi tím měli možnost zchladit při vodních hrách.

Celý tábor byl pro nás zážitkem nezapomenutelným a velice přínosným, co se týče nejen nových zkušeností a jazykových dovedností, ale také nově navázaných přátelství. Jsme rádi, že jsme se na tento výlet vypravili a těšíme se na příště.

20. 8. 2018, Vojta Zvolský a Lucka Míšková z PS Čáslav

 

Fotografie